Nejsem nábožensky zaměřený člověk. Z Bible jsem přečetla jen první knihu Mojžíšovu (povinná četba, víte), z hodin dějepisu jsem pochytila něco o reformaci, stejně tak o židovství, řeckých a římských bozích... Možná je pak trochu záhadou, proč jsem se pustila do knihy, kde se to jen hemží anděly a archanděly a severský bůh se v klidu baví s řeckým bohem vína. Na druhou stranu - Lhář je neskutečně boží.
První knihu Lháře jsem přečetla již před nějakým časem, a o to více mě pak těšilo, když jsem se konečně dostala i ke knize druhé. První díl mě totiž neuvěřitelně potěšil a pobavil - příjemná sbírka povídek, na které volně navazují i ty ve druhém díle. Šest povídek od Jakuba Ćwieka - navíc s Lokim. A řekněte mi, kdo by neměl rád Lokiho?