Když bych měla říci, které historické období mám nejraději, tak vás patrně okamžitě zahrnu fakty a dobrými knihami o druhé světové válce. Pokud byste se mě ale zeptali na druhé nejoblíbenější, po chvilce váhání bych patrně řekla husitské války. A tak, když jsem se nějakým zázrakem zaregistrovala, že Česká televize chystá třídílný film, kupodivu jsem si ho nenechala ujít. A jak to u mě dopadlo?
Na rovinu říkám, že co se týče filmů a seriálů, jsem poněkud náročná. Velmi snadno se začnu nudit, což je patrně i důvod, proč do kina chodím výjimečně (a jen na filmy, na které čekám i měsíce, ve kterých hrají moji oblíbení herci či jsem četla knižní předlohy) a na televizi se koukám ještě méně. (Ano, hádáte správně, většinou si večer čtu.)
Jenže teď jsem si řekla, že ten Jan Hus podle ukázek vypadá dobře. Navíc ČT, žádné otravné reklamy, patrně to bude mít nějakou úroveň, tak proč ne? Jenže to bylo ještě předtím, než jsem zjistila, že jsem se tak trochu spletla.
