24 června 2015

Enigma britského génia

V poslední době se o jednom britském matematikovi mluví mnohem více než dříve. Americký prezident jej jmenoval mezi jinými, významnými a mnohem známějšími britskými vědci; posmrtně mu byla udělena milost od královny a byl o něm natočen film. A o kom je vlastně řeč? O Alanu Turingovi.

Zmíněný film, The Imitation Game (česky Kód Enigmy), mě dostal nejen kvůli tomu, že hlavní roli v něm hrál můj oblíbený herec (Benedict Cumberbatch) a že se z větší části odehrával během druhé světové války, ale z velké části i kvůli tomu, že se jednalo o příběh Alana Turinga. Slyšela jsem o něm něco již předtím - když člověk pátrá v historii luštění německé Enigmy, jeho jméno se dříve či později někde objeví. Přesto život tohoto význačného vědce nesestával jen z této válečné, relativně krátké době jeho života. Ne, měl svým způsobem tak neuvěřitelný život, že Andrew Hodges napsal jeho biografii o rozsahu více než 700 stran - a přitom se člověk ani na jediné stránce nenudí.
Abych byla přesnější, celá kniha, Alan Turing: The Enigma, je tvořena více než samotnou biografií. Kromě samotného životopisu čtenář v knize najde hned dvě předmluvy, několik stran s fotografiemi, dvanácti-stránkovou poznámku autora, ještě delší poznámky a obsáhlý rejstřík. A v průběhu samotné knihy lze téměř na každé straně narazit na poznámky pod čarou a citace z dopisů, vědeckých prací a dalších dokumentů. 

Upřímně jsem při čtení měla pocit, že celá kniha nemá "jen" 768 stran, ale přes tisíc. Jedná se o dílo nanejvýš obsáhlé, plné, neustále zajímavé, které člověka neunudí - tedy za předpokladu, že chová určitý zápal pro věc.

Alan Turing
Autor se totiž snaží vylíčit Turinga především takového, jaký skutečně byl - jako vědce, jehož hlavní práce nespočívala v prolomení německých kódů, ale v něčem, co by se dalo nazvat jako základy informatiky. Rozebírá tedy i jeho samotnou práci, snaží se vysvětlit principy logiky, jeho myšlenky ohledně Turingova stroje či zájem o morfogenezi rostlin. Neděje se tak sice na úkor jeho osobního života, který se mnohdy do jeho práce velmi promítal, ale nelze od toho čekat nic podobného, jako se to vyskytlo ve filmu.

Právě srovnání se zmíněným filmem se nabízí více než dost - film se podle všeho knihou inspiroval a samotná kniha vyšla i s filmovou obálkou. Je ale třeba vzít úvahu, že tak obsáhlou knihu se složitým příběhem nelze jen tak vzít a strčit do dvouhodinového filmu. Ten je totiž sám o sobě nanejvýš dobrý (pokud člověk promine některé historické nesrovnalosti ohledně luštění Enigmy), nicméně Turingův příběh si velmi přibarvuje - ať se jedná o dojemnou dětskou pasáž s Christopherem Morcomem (ve skutečnosti se seznámili až v pozdějším věku a místo zájmu o kryptografii v něm Christopher probudil zájem o astronomii), či o jeho vztah s kolegy v Bletchley Parku (podle všeho byl sice podivín, ale o něco snesitelnější) a sebevraždu (ta totiž svým způsobem byla poněkud záhadou, objevily se i spekulace, zda to skutečně sebevražda byla). Osobně na mě Turing z obou děl vyznívá trochu jinak - ale přitom je třeba stále pamatovat na to, že i ta realita ve výsledku mohla být lehce jiná. 

Benedict Cumberbatch jako Alan Turing v The Imitation Game (Kód Enigmy)
Alan Turing: The Enigma je sice nesmírně složitá kniha, ale napsaná je skutečně dobře. Četla jsem ji sice v angličtině (v češtině by měla vyjít v srpnu tohoto roku, od nakladatelství Jota), nicméně s trochou snahy se tím lze prokousat (jen to možná zabere o něco víc času). Jediné, co bych si dovolila vytknout, je fakt, že od čtenáře očekává znalost historie druhé světové války - některé události, např. Mnichov, jsou zmíněny spíše jen náznakově, s očekáváním, že to čtenář pochopí. (Na druhou stranu, odkazy na různé pohádky jsou velmi jasné a svým způsobem dílo velmi obzvláštňují.) Kniha je také plná jmen, se kterými jsem místy měla problém si je zapamatovat - i tak se ale v tom dá orientovat, zvlášť pokud se zapamatováním jmen nemáte problém.

Obdivuji ale, jak se autorovi podařilo Turinga vylíčit - vyzdvihnout jeho přínosy naší společnosti, od Enigmy po první počítače, ale zároveň vylíčit i všechny jeho chyby, jeho určitou nechápavost ke společnosti, určitou naivitou a nedůvěrou v autority. Vylíčit ho jako člověka naprosto nepolitického, který se ale náhodou ocitl přímo uprostřed vztahu Británie s Amerikou. Vylíčit jeho vyrovnávání se s homosexualitou, jeho vztahy s rodiči a bratrem, jeho přátele i zvláštnosti, kterých neměl málo. Vylíčit jeho lásku k běhu - byl vytrvalec, nebýt zranění by se patrně zúčastnil i maratonského běhu na olympiádě v roce 1948. 

Tuhle knihu jsem si skutečně zamilovala - a s ní i Turinga samotného, popravdě. Člověk, který si určitě zasluhuje obdiv a to i přes smutný konec jeho života, člověk geniální a velmi nadaný. Mohu jen a jen doporučit, třebaže pokud nemáte v plánu se prokousávat pasážemi o matematice a informatice se všemi jejich výrazy a slovíčky, doporučuji spíše počkat na český překlad. 


2 komentáře:

  1. Máš môj obdiv, že si to prelúskala v originále. Na to by som si ja fakt netrúfla. Ja poslušne čakám na preklad. Lebo by som si to fakt chcela prečítať :D
    Uh... obálka je dostatočným lákadlom :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že? Ta obálka je boží. :D Akorát jak jsem tu knížku všude tahala skoro dva týdny, tak se projevily známé vlastnosti anglických paperbacků. :D A věřím, že to čekání vydržíš, já se do originálu pustila kromě bláznovství i kvůli tomu, že o matice v angličtině jednou (dříve či později) stejně číst budu, tak proč to nezkusit už teď. :D

      Vymazat

Děkuji za každý komentář. :)

 
 
Blogger Templates