Loki, marnotratný bůh

Nejsem nábožensky zaměřený člověk. Z Bible jsem přečetla jen první knihu Mojžíšovu (povinná četba, víte), z hodin dějepisu jsem pochytila něco o reformaci, stejně tak o židovství, řeckých a římských bozích... Možná je pak trochu záhadou, proč jsem se pustila do knihy, kde se to jen hemží anděly a archanděly a severský bůh se v klidu baví s řeckým bohem vína. Na druhou stranu - Lhář je neskutečně boží.

První knihu Lháře jsem přečetla již před nějakým časem, a o to více mě pak těšilo, když jsem se konečně dostala i ke knize druhé. První díl mě totiž neuvěřitelně potěšil a pobavil - příjemná sbírka povídek, na které volně navazují i ty ve druhém díle. Šest povídek od Jakuba Ćwieka - navíc s Lokim. A řekněte mi, kdo by neměl rád Lokiho?

Pravda, pokud se řekne Loki, mnoho lidí si téměř automaticky představí Toma Hiddlestona (ne že by to bylo špatně). ale tento Loki je poněkud... jiný. Dlouhovlasý blonďák s párátkem v puse a pracující pro anděly. A s plyšovým medvídkem, na toho, prosím, nezapomínejte. To ale neznamená, že není o to více sympatičtější - zvláště, když se v každé ze šesti povídek je neuvěřitelně sarkastický a zákeřný. Ale ani tyto vlastnosti ho nezachrání od příležitostných průšvihů - jeden nebohý člověk se ho pokusí okrást, bude si muset hrát v divadelní hře, téměř umrzne, když ho jeden milý archanděl vezme z Říma rovnou do Arktidy...

POSTAVY

Kromě Lokiho v knize samozřejmě potkáte spoustu andělů - i archandělů -, různých démonů, pohanských bohů, tentokrát v čele s těmi řeckými, náhodných kolemjdoucích, kteří jsou ke své smůle zataženi do věcí přímo nadpozemských. A hlavně - je tam Jenny. Chráněnka samotného Michaela, s ne zrovna příznivým osudem - na druhou stranu, Loki přeci není tak úplně zadaný, není-li pravda? Osobně mi Jenny přišla vcelku sympatická - jedna z mála ženských knižních postav, která na tento titul dosáhla. Zajímavá, odhodlaná a ne ufňukaná, i když se v knize objevily chvíle, kdy na to měla plné právo.

Lhář - kniha druhá je nadmíru zábavný, poutavý a vtipný. Autor sice možná až příliš často sahá ke zkratkovitosti děje - na což má sice plné právo, stále se jedná o povídky - ale v konečném výsledku kniha stejně zanechává dojem jednotného díla, kde to dle mého názoru bylo místo na škodu. Stejně tak je Lhář velmi cestovatelský - jen na rozdíl od první knihy tentokrát vynechal Českou republiku a místo toho zavítal třeba do Bratislavy. 

"Přišel sem jako homosexuální démon touhy. Ale tohle je opravdu konzervativní malé městečko. Síla klevet je větší než víra v posednutí. Takže se tady toulal jako smrad v kalhotách, až narazil na Malcolma, jediného, kdo se nechal posednout. Jenomže Malcolm je válečný invalida. Mina mu utrhla... no, však víš co. A teď chudák vykonává potřebu přímo ze střev do pytlíku a na jiné věci si už ani nevzpomene. Co naděláš. Extratřída teplouš." 

Loki hvízdl před zuby. 

"Teplouš?" zeptal se s nelíčeným údivem. "Vy takhle můžete mluvit? Vy andělé?" 

"Jen ti z jihu," odpověděl okřídlenec. "My máme jen omezení, které se týká černochů."

Při čtení jsem se párkrát sama sebe ptala, zda je skutečně normální milovat tak nemorální postavu. Protože Loki takový je, v jakémkoli díle, ve kterém se objeví. Sice v takových Avengers nenosí po kapsách pistole a nedává si čajíčky s anděly, ale stále je to bůh, u kterého všichni pochopí, pokud se jen tak potlouká životem, občas si zapálí, občas někoho zabije, občas lže, občas vytvoří různé iluze, a pak se následně jen sladce usměje a všechno mu projde. 

Dovolím si také zmínit, že ačkoli autor nahlíží na křesťanství trochu jako na to hlavní náboženství, které má k dispozici všechny možné prostředky (včetně několika pohanských bohů) k tomu, aby zajistilo svou nadvládu nad světem, bylo pro mě lehce zásadou, jestli žádá, abychom k tomu měli určitou úctu či spíše pochopili, že pokud tohle skutečně existuje, andělé skutečně nebudou žádná zlatíčka a neviňátka. (K tomu je dobré zmínit, že autor je Polák. A všichni víme, jak jsou na tom Poláci s náboženstvím.)

Za stolem seděl jejich nedávný host, specialista na počítače a už několik dní horlivý neopohan. Při pohledu na své bohy se přikrčil za stolem. 

"S čím vám můžu pomoci?" zeptal se rozechvělým hlasem. 

Bakchus sáhl do kapsy a vytáhl Bibli. 

"Pamatuješ si, co jsme ti posledně říkali?" Byznysmen přikývl. 

"Tak na to zapomeň," přikázal bůh vína a hodil knihu na stůl. "Tady máš nové směrnice."

HODNOCENÍ

Je těžké tuto knihu - a vlastně i celou sérii - nedoporučit. Ono to prakticky ani nejde, protože i když se samozřejmě občas najde nějaká ta moucha, je to skvělé odpočinkové a zábavné čtení. Autor dokáže pobavit a zároveň vystrašit, když si pohrává s osudy jednotlivých postav - a je absolutně jedno, zda se jedná o obyčejné lidi, bohy či hrdiny z pověstí. 

Co se týče samotných povídek, nejvíce mě pobavila předposlední - Sluhové Metatrona, kde Loki nestojí proti ničemu menšímu než jedné divadelní hře a kontroverznímu režisérovi. :)

Co vy? Četli jste Lháře? :)